1. Malá dohoda ‒ všeobecně politická akce
Základní idea regionální bezpečnostní aliance tří členských států se vyvinula na podkladě společně sdíleného zájmu zachovat poválečný status quo v jihovýchodní části střední Evropy a na Balkáně. Stanoven byl Trianonskou mírovou smlouvou ze 4. června 1920. Ta se stala trvalým a ústředním cílem maďarského revizionismu, který od počátku usiloval o její zničení a obnovu dřívějších Uher v jejich původním územním rozsahu. Tyto teritoriální nároky se ostře střetávaly se základními existenčními zájmy Československa, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a Rumunska. Každý z těchto států získal různě rozsáhlá uherská teritoria. V souhrnu šlo o téměř tři čtvrtiny jejich původní rozlohy. Společný zájem tří zmíněných spojeneckých zemí ve smyslu ochrany nově ustavených státních hranic byl umocněn snahou zabránit restauraci habsburské dynastie na uherském trůně.
Ze shody na výše uvedených bezpečnostních zájmech vzešly postupně tři bilaterální spojenecké konvence. První byla podepsána 17. srpna 1920 v Bělehradě mezi Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem. Následovala rumunsko-československá spojenecká konvence, podepsaná 23. dubna 1921 v Bukurešti. Spojenecké konvence, jež aliančně vázala Království Srbů, Chorvatů a Slovinců s Rumunskem byla podepsána v Bělehradě 7. června 1921. Tyto mezinárodněpolitické dokumenty se staly základem takzvané Malé dohody.
Tato aliance se vyvíjela ve dvou fázích. V letech 1920‒1933 se postupně konstituovala jako regionální kolektivně-bezpečnostní subjekt. V následném období let 1933‒1938 vyzrála do ucelené struktury, vyznačující se mnohostrannými a silnými integračními opatřeními. Ta měla politickou, vojenskostrategickou a ekonomickou povahu. Základem této všestranné integrace se stal Organizační pakt Malé dohody, jenž byl podepsán v Ženevě 16. února 1933.
Malá dohoda tvořila ve své nejvyzrálejší a nejucelenější struktuře mimořádně nadějný kolektivně-bezpečnostní projekt s řadou prospěšných praktických opatření. V příznivém bezpečnostním prostředí měla vysoký potenciál stát se významnou oporou zachování míru v Evropě. Příčiny jejího rozpadu nevznikly v jejím rámci. Malou dohodu poškodila objektivně chybná politika určujících západních mocností v přístupu k revizionistickým a totalitním režimům, které rozložily mezinárodní kolektivně-bezpečnostní systém a rozpoutaly 2. světovou válku.